Hackmanit je mimořádně vzácná, na síru bohatá odrůda sodalitu, která vykazuje tenebrescenci. Poprvé byl objeven v Grónsku v roce 1896 L. C. Boergstroemem a později byl pojmenován po Victoru Axel Hackmanovi, finskému geologovi. Nicméně unikal zájmu klenotníků až do nedávné doby (1991), kdy byl nalezen první vysoce kvalitní brusný hackmanit, který byl objeven v kanadském Quebecu. Hackmanit je těsně po těžbě světle až tmavě fialové barvy, ale jakmile je vystaven slunečnímu záření, barva rychle mizí a mění se na šedavou nebo zeleno-bílou. Když se umístí zpět do temné místnosti nebo když je vystaven krátkovlnnému UV světlu, fialové barvy se pomalu vrací. Změna barvy může nastat během několika sekund je-li vystaven slunečnímu záření, ale návrat k původní barvě může někdy trvat až týden. Tento efekt se může opakovat neustále, je však trvale zničen vysokým zahřátím. ^[2]

Jedná se o poměrně vzácný drahokam.

Tenebresenční účinek pozorovaný u hackmanitu je nejvzácnější ze všech optických jevů. To je často zaměňováno s fenoménem "změny barev", kdy materiály mohou posunout barvu pod různými typy světelných zdrojů.

Tento drahokam sdružuje fosforescenci a fluorescenci.